informace

Základní pojmy Rozšíření Netiketa

Informace obecně

Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) - "utváření mysli" - učení, vzdělávání
Údaj o prostředí, jeho stavu a procesech v něm probíhajících (nejobecněji), předávaný jako obsah zprávy či sdělení
Snižuje nebo odstraňuje neurčitost (entropii) systému ( příjemce / uživatele informace)
Množství informace lze charakterizovat tím, jak se jejím přijetím změnila míra neurčitosti přijímajícího systému

Informace v informatice

Informaci tvoří kódovaná data (protiklad šumu), která lze vysílat, přijímat, uchovávat a zpracovávat technickými prostředky.
Množství informace je rozdíl mezi neurčitostí (entropií) informace (nebo stavu) před a po zprávě.
Občas je slovo informace chybně zaměňováno s pojmem data, který spíše představuje "to, z čeho informaci získáváme" (například číslo na konkrétní osobu z telefonního seznamu).
Informace jsou data prezentovaná v takovém kontextu, který dává smysl a význam.
Například číslo 120/80 patří mezi data, pokud jej ale ozřejmíme jako dnešní ranní krevní tlak pacienta v milimetrech rtuťového sloupce, již je z něj užitečná informace.
Nosičem informace je signál. Může být rušen šumem.

Signál může být:

spojitý - většinou vstupní signál (např. záznam mikrofonu, kamery, analogový záznam)
diskrétní - "vzorkovaný" signál (např. digitální výstup)

Přenos informace probíhá na ose:

zdroj informace (generuje informaci a předává ji dále)
kódovací zařízení (vysílač, kóduje informaci do podoby signálu)
přenosový signál (putuje komunikačním kanálem, může být rušen tzv. šumem)
dekódovací zařízení (přijímač)
příjemce informace

Kódování

K tomu, aby informace mohly být zpracovány počítačem, musí být převedeny na data. Toto se provádí tzv. kódováním (tj. převod informace do dat). Kódování je tedy soubor pravidel k zaznamenání a přenosu informací.

Data

Data - informace v digitální (číselné) podobě určené k počítačovému zpracování.
Data (např. číslo, text, obrázek, zvuk, zdrojový kód programu) jsou zapsána (kódována) v podobě posloupností čísel (bajtů) a uloženy např. v operační paměti počítače nebo na záznamovém médiu (pevný disk, CD, paměťová karta apod.).
Data jsou vyjádření (reprezentace) informace formálním způsobem tak, aby je bylo možno přenášet nebo zpracovat počítačem.
Stejným způsobem je v paměti vedle dat uložen i sled instrukcí tvořící počítačový program, který určuje, jak má počítač data zpracovávat.

Metadata

METADATA (z řeckého meta- = mezi, za + latinského data = to, co je dáno) jsou strukturovaná data o datech. Příkladem je katalogizační lístek v knihovně, obsahující data o původu a umístění knihy: jsou to data o datech v knize uložené na lístku. Metadata mohou sloužit např. k snadnému vyhledávání.

Příklad: Stránky ve formátu HTML obsahují metadata ve své hlavičce, zapisují se pomocí značky , do které lze vkládat informace typu znaková sada použitá na této stránce, klíčová slova, autor, související stránky, ale také strukturovaná metadata různých formátů. Metadata podporují řadu funkcí, které by měly umožnit efektivnější vyhledávání informací na Internetu (pokud jde o přesnost a výtěžnost vyhledávání informací) ve srovnání s tím, co umožňují současné vyhledávací nástroje.

Vklastnosti informací

Informace by měla být:

pravdivá, přesná - v souladu se skutečností,
srozumitelná - různé jazyky, různé kódy, šifrování,
včasná - potřebná informace je k dispozici ve vhodném čase,
relevantní, česky souvztažná - adekvátní potřebě. Informace je relevantní, je-li v ní obsaženo to, co potřebujeme vědět a nic navíc (více není lépe),
etická - platí jen pro mezilidské vztahy. Není to podmínka nutná, jako předchozí, ale žádoucí.

Informace je nezávislá na nosiči. Změna energetického nosiče má za následek pouze změnu vlastností přenosové trasy (kanálu), ale smysl či obsah informace nemění. Je to jako s přepravou nákladu - náklad se nemění, ať použijeme k přepravě koně, auto, nebo letadlo.

Kvalita informace - kritéria

Účelnost je daná tím, do jaké míry je informace způsobilá k využití v rámci rozhodovacího procesu, ke kontrole plnění úkolů, v plánování, organizování, operativním řízení apod.
Úplnost informace vyjadřuje do jaké hloubky a šířky zobrazuje objektivní realitu (určitý jev, proces, systém apod.). Tento požadavek je důležitý pro vlastní rozhodovací proces, protože neúplnost snižuje hodnotu informace a zvyšuje entropii u příjemce.
Hodnověrnost informace je zvláště důležitá. Rozhodnutí přijímaná na základě málo hodnověrných informací jsou často nesprávná a mají negativní dopady. Z této skutečnosti plyne potřeba prověřování informací.
Srozumitelnost má též své opodstatnění z hlediska její kvality. Závisí na vyjadřovacích schopnostech a na používání jasných pojmů a také na logické a konkrétní formulaci ze strany zdroje informace. Malá srozumitelnost a nejasnost informace ji může znehodnotit a způsobit její nepoužitelnost.
Přesnost informace se týká především údajů v ní uvedených ať už jde o čísla, rozměry, polohu, množství apod. Přesnost těchto údajů má velký význam v procesu rozhodování a při zpracování podkladů pro řídící činnost.
Včasnost informace je jednou z nejdůležitějších vlastností z hlediska její kvality. Týká se to zejména bezpečnostních informací, zvláště při řízení krizových situací. Při opožděném obdržení se často ztrácí aktuálnost informace a snižuje se možnost operativního provedení účinných opatření, což je zejména v oblasti boje s trestnou činností velmi nežádoucím jevem.

Ověřování informací

Autorizace zdroje (zda a jakým způsobem je uveden autor)
Uvedení časového údaje (vytvoření zdroje, popř. i případných editací a aktualizací)
Recenzní řízení (zda je přítomno, popř. jakým způsobem probíhá, jen po vytvoření nebo po každé editaci?)
Ozdrojovaná tvrzení (jsou tvrzení v rámci zdroje kvalitně ozdrojovaná dalšími zdroji, jsou dobře dohledatelná, je možné je verifikovat?; je jasné, které tvzrení je přejaté a které původní, nejedná se o plagiát?)
Přesnost (jsou tvrzení jasně vymezená a definovaná?; mluví zdroj jasně a srozumitelně?)
Pověst autora/instituce (důležité kritérium, které by ale určitě nemělo být jediným)
Technické provedení (je zdroj uživatelsky přívětivý? - např. grafické a typografické členění, umožňuje fulltextové vyhledávání, RSS či upozornění na změny, sdílení, atd.)
Dostupnost (je zdroj snadno dohledatelný, nevyžaduje registraci, je skutečně otevřený?)
Vhodnost pro daný účel (splňuje cílové skupiny na informace v něm obsažené?)
Jazyková stránka (je text srozumitelný pro cílovou kategorii čtenářů? Není moc (nebo naopak málo) odborný a technický? Nejsou v něm stylistické a gramatické chyby?
Žánr (spadá text formálně do kategorie daného žánru - učebnice, encyklopedie, text na obecném informačním portálu, atd.)?