Informace 2

Informační éra

• vymezení informačního sektoru hospodářství (vedle tradičních zemědělství a průmyslu)
• změna fungování společnosti - řadu činností si již nelze bez využití počítačových a komunikačních prostředků představit (např. prodej letenek, elektronické platby, automatizované řízení výroby)
• nové možnosti, které přinášejí IT multimédia, informační dálnice (elektronická pošta), komunikační možnosti
• rostoucí složitost okolního světa a jeho vzájemnost
• rostoucí informační potřeba člověka, vyvolávající nutnost se v tomto světě orientovat
• otázka smysluplné využitelnosti informací
  

Informační bariéry

Překážky, které je zabraňují získání či využití informací:

Technické bariéry

• nedostupnost technických prostředků, neschopnost je ovládat

Dislokační bariéry

• neschopnost orientace v obsahu a rozmístění datových zdrojů. Potenciální informace se nemůže stát informací aktuální ("skutečnou")

Finanční bariéry

• k pořízení technologií, služeb, k přístupu k datovým zdrojům

Diskriminační bariéry

• embargo - politické, konkurenční...
• jistá míra informačního embarga je nutná (státní či hospodářská tajemství), problém optimální úrovně
• zpochybňování dostupných informací, produkování dezinformací

Psychologické bariéry

• psychické či morální zábrany pro získání dané informace
• legislativní ochrana
• složitost (i zdánlivá) - např. pro práci s počítačem nebo novým SW produktem

Jazykové bariéry

• uživatel nerozumí jazyku a nemá pro něj interpreta (slovník, překladač)

Kognitivní bariéry

• neschopnost správně informace interpretovat, či jí porozumět

• potencionální informace zůstává pouhou zprávou - nemá žádnou nebo jenom omezenou hodnotu.

Odstraňování a překonávání informačních bariér

• není jednoduchou záležitostí
• často vyžaduje spolupráci odborníků z řady oblasti informatiky
  

Informační zahlcení

• Nárůst nabízených a dostupných informací není provázen adekvátním rozvojem schopností člověka s informacemi pracovat

Podoby informačního zahlcení:

• člověk věnuje rozhodující část svého úsilí a pozornosti získávání informací na úkor jejich interpretace a zužitkování (nezbývá na ně čas).
• Strach z informačního zahlcení vede k vědomé rezignaci na informace (získání či interpretaci) a k volbě méně kvalifikovaného způsobu rozhodování.
• Oslnění možnostmi dostupnosti informací, není provázeno schopností a znalostmi využít jejich potenciál a zužitkovat je v rozhodovacím procesu

Obrana proti informačnímu zahlcení

• užití vhodných informačních filtrů (rozlišení relevantních informací (podstatných) od informací nedůležitých (irelevantních).
• Obecně platí, že je lepší využívat méně informací, zato podstatných pro porozumění problémové situaci a rozhodování.

Informační technologie

Tři revoluční zlomy

1. Formování a užití jazyka (před 30 až 40 tisíci lety), který dovoluje vyjadřovat informaci pomocí symbolických dat, zkreslení při uchování či přenosu, ...
2. Vznik a užití písma (před cca 6 000 lety) - uchování a sdílení informací tak, aby bylo možné se k nim kdykoli vracet; vynález knihtisku, archivace
3. Vynález a aplikace počítačů - respektive technologie, založené na binárním kódování informace - znaky, kterými lze vyjadřovat jakákoliv informace!!!)

Strojové zpracování informací je založeno na:

• formalizovaném vyjádření informace
• vysoké rychlosti prováděných operací
• obrovských objemech tříděných, zpracovávaných a ukládaných dat

Problémy spojené s moderními IT:

• ochrana důvěrných a utajovaných dat
• brain washing (vymývání mozku)
  
• pronikání do soukromí, odposlechy, zneužití pro kriminální činnost, zahlcení sítě
• změna nároků na kvalifikaci, schopnosti a formy komunikace
• rizika zneužití osobních dat a údajů
• problematika privátnosti informací

Přenosový kanál

Data

Znaky

• pro posouzení významu je nutné vzájemně jednoznačné rozlišení signálů či jejich kombinace (např. Morseovka)
• znaky jsou přípustné signály, které jsou rozeznávány člověkem

Data

• sekvence znaků jsou označovány jako data (např. čísla, slova, dopr. značky)
• data jsou odrazem jevů, procesů a vlastností, které existují v okolním světě
• data umožňují zaznamenávání na tzv. nosiče dat (papír, film, disketa, CD ...) a zpracování (např. prostřednictvím databázových systémů)
• stanovujeme formální pravidla pro jejich zpracování - syntaktická pravidla

Informace - datová úroveň

• data představují vybrané signály (či jejich kombinace), které nesou určitý význam.
• rozhodující pro datovou úroveň jsou syntaktická hlediska informace - "přesné kódování a zápis" jednotlivých znaků a možností jejich spojování (ne zcela přesně se jedná o "gramatiku")
• obsah a význam těchto znaků a tedy i porozumění přenášené informace je v tomto případě mimo zájem.
• nad daty lze provádět některé vybrané operace, které mají obecný charakter - formalizované zpracování dat, které lze svěřit také strojům
• na datové úrovni se zajímají o informaci především odborníci z oblasti počítačů a informačních technologií - jedná se o formalizované (formální) zpracování dat
• přednosti počítačového zpracování informací je obrovská rychlost, se kterou jsou formalizované operace nad daty prováděny
• nenechme se mýlit, jestliže se v souvislosti s využitím počítačů hovoří o informacích (zpracování informací, informační systémy a.j. - vždy se jedná o datovou úroveň)
• ČSN - údaj - mnohdy číslo, data - je obraz vlastností objektu, vhodně formalizovaný pro přesnost, interpretaci, nebo zpracování prostřednictvím lidí nebo automatů

• informace - kódy
• znaky jsou přípustné signály, které jsou rozeznávány člověkem
• kódy: pravidla pro jednoznačné přiřazení mezi znaky a jejich významem
• kódová abeceda - širší význam - představuje množinu, jejímiž prvky jsou elementární znaky

Binární kódování

elementární znaky "0" a "1" = false/true = ano/ne

dokáží vyjádřit, že nastal právě jeden ze dvou jedině možných stavů

takto definované nejmenší možné množství informace nazýváme bit (1 b)

základní jednotka informace

vyšší jednotky:

1kb = 1024 b

1Mb = 1024 kb = 1048 576 b

1Gb = 1024 Mb = ... = (1024)3 b

binárním kódováním dokáže rozlišit 2^n stavů

n - počet použitých bitů

chceme-li binárně vyjádřit 4 možné stupně klasifikace (čtyři různé stavy), musíme použít dva bity - sekvence 2 binárních znaků (dva bity (n=2) rozliší 4 požadované stavy a je jedno, jak tyto kombinace jednotlivým stavům přiřadíme. Jednou přijaté přiřazení (kód) však musíme nadále striktně dodržovat)

sekvence 8 bitů je 1 byte (B)

1 kB = 1024 B = 8192 b

1 MB = 1024 kB

1 GB = 1024 MB

nejrozšířenější kódy - standardy

• EBDIC (extended binary coded decimal interchange code)
• CCITT2 (comité conultativ international teleggraphiquelt telephonique)
• KOI8 (kód obměny informací)
• nejrozšířenější v oblasti PS: ASCII
• ASCII (american standard code for information interchange)
• původně 7 bitový - 128 znaků
• verze LATIN2 - 8 bitový (národní verze)
• číslice 0-9
• písmena velké i malé abecedy
• znaménka a různé znaky (@#$%+-)
• řídící znaky (př. EOT - konec textu, ESC, BELL, ...)
• semigrafické znaky (tvorba rámečku ...)
• využití kódové schránky 852 (LATIN2) nebo 1052 (czech windows)
• kód bratří Kamenických

Data v počítači

• data strukturovaná
• data nestrukturovaná
  

Data strukturovaná

Základní typy (dělení z důvodu rozlišení povolených a nepovolených manipulací a hodnot)

• textová (řetězce znaků, vyjádření informací pomocí text. kódu, pouze určitá množina prvků, které můžeme zaznamenávat, mohou definovat syntaxi)
• číselná - čísla reálná racionální
• datum, čas - omezeno jakých hodnot bude nabývat (30. únor, 27. hodin)
• logická - splnění podmínek existence či neexistence vlastností objektů - 2 hodnoty (0 a 1, A a N)
• kategorie - hodnota vlastností vybraná ze škály (často číselníky, umožňuje zaznamenávání hodnoty pouze kódem)
• Strukturováním je vytvořena taková organizace dat, která umožňuje efektivně uložit, zpracovat a vyhledat údaje podle potřeby → strukturovaná data vytvářejí vyhledávací klíče (někdy též identifikační klíče)- klíče, jež jednoznačně identifikují datový záznam, jsou nazývány privátní klíče (identifikační klíče) - základní podmínka a datového a databázového systému
• Údaje o něčem (odraz reality) - jméno příjmení, adresa, věk, tel, číslo, váha, cena, ..., počet bodů, kategorie, prům. známka, ..., počet kusů, počet stran
• Operace aneb co s nimi mohu dělat - sčítání, zaokrouhlení, násobení, připojení (jméno+příjmení), zkrácení, řazení, ..., den v týdnu, negace, ...
• Datový typ (musí být definován) - číslo, textový údaj, datum a čas, logický údaj (ano/ne)
• Zakódovaná data - různá kódování - text písmena - různé kódové tabulky (ascii, ebdic, ...) národní abecedy; datum a čas (jak píšeme datum)
• Číselníky: (nahrazují text info číslem)
• 1 svobodný
• 2 ženatý/vdaná
• 3 rozvedený(á)
• 4 vdovec/vdova

Data nestrukturovaná

Data typu: volný text, audio, video, grafika, multimédia

• Poskytují více dat než pouhé strukturované údaje
• Problém: podle nestrukturovaných dat lze velmi těžko vyhledávat - používáme řešení - nestrukturovaná data bývají doplněna daty strukturovanými (název mp3)